Places

13.2.2018

Nádherné pláže, nespočet chrámů a dokonalá příroda: vítejte na Bali

Bali, vysněná destinace mnoha lidí, je v poslední době opravdu v kurzu. Na internetu najdete akční letenky po celý rok, různé balíčky od cestovních kanceláří nebo pronájmy celých vil na několik let. Proč je Bali nyní tolik populární a je to opravdu tak dokonalá destinace?

Bali je nejzápadnější ostrov Malých Sund v Indonésii. Leží mezi ostrovem Jávou a Lombokem. Většina obyvatelů Bali je hinduistického vyznání ovlivněného místní tradiční vírou, běžně se používá pojem balijský hinduismus. Jedním z důvodů, proč je Bali tak oblíbené, je určitě jeho dostupnost, bezpečnost a hlavně i nespočet Čechů a Slováků na něm žijících. Pokud je potřeba, dá se Bali procestovat i bez použití cizích jazyků. Bali je skvělé v tom, že zde máte jak krásné pláže s bílým pískem a průzračnou vodou, skvělé vlny pro surfaře, tak i úžasnou kulturu plnou tradičních tanců, hudebních představení, sochařství, výtvarného umění a památek. Na své si přijdou i milovníci přírody, jelikož tu mohou obdivovat krásy rýžových polí, sopek, jezer a národních parků. Na Bali se dá navíc vycestovat kdykoliv během roku, jelikož ani v období dešťů neprší celý den, takže si určitě ostrov zalíbíte i tak.

Ne nadarmo se Bali přezdívá ostrov tisíci chrámů, mezi tři nejlepší (podle mě) patří Tanah Lot, chrám na jezeře Bratan a Uluwatu. Tanah Lot je vodní chrám ležící na východním pobřeží Bali, od něhož je dokonalý pohled na východ slunce. Při odlivu se člověk může procházet po kamenech před chrámem, ale při přílivu se na ně nelze dostat, jelikož jsou celé pod vodou. Na ostrůvek je turistům vstup zakázán a chrám tak slouží pouze mnichům.

Mezi jedny z nejfotogeničtějších chrámů patří chrám Pura Ulun Danu Bratan, který se nachází na jezeře Bratan a patří mezi jedny ze symbolů na Bali.

Dalším známým a jedním z nejposvátnějších chrámů je Pura Luhur Uluwatu, který je postaven přímo na skále ve výšce 70 m nad oceánem. Je zasvěcen duchům moří a oceánů, které při každoročním svátku Galungan přijíždí uctívat mnoho rodin. Uluwatu však láká i surfaře, jelikož jsou zde jedny z nejlepších vln na Bali.

Na skvělé pláže a surfařské podmínky člověk narazí po celém Bali. Některé pláže jsou určeny však určeny spíše pro začátečníky. Bali láká zejména mladé i kvůli bohatému, ale co se potřebných financí týče, levnému nočnímu životu. I když pro Čechy je cena piva poměrně vysoká (asi 60 Kč za třetinku), především Australani sem jezdí na prodloužené víkendy užít si party a surfování.

  

 

Příroda na Bali nabízí nespočet rýžových polí, nejznámější je Tegalalang blízko města Ubud, vodopádů, národních parků. Na Bali je také několik (aktivních) sopek, nejznámější jsou Agung a Batur, na které si můžete udělat výlet a vidět krásný východ slunce.

Bohužel zvyšující se zájem o Bali přináší i jednu nevýhodu, a to v podobě turistů na každém kroku. Z výšlapu na sopku v hlavní sezóně se tak stává výšlap v zástupu lidí a v tlačenici. Ve městech vám každý balijský obchodník snaží prodat svůj výrobek a vytěžit z vás, co se dá. To už je ale v Asii normální a turista s tím musí počítat a nesmí si tu krásu jimi zkazit.

Autorka článku: Katka Snížková

23.11.2017

Krásy pevninské Malajsie

Malajsie je úchvatným státem v jihovýchodní Asii, kterou lze navštívit díky rovnoměrnému počasí po celý rok. Je rozdělena na ostrovní a pevninskou část, ta první leží na severu ostrova Borneo a ta druhá sousedí jižně s Thajskem. Při našem cestování jsme se „bohužel“ podívaly jen na tu pevninskou, ale za dva týdny jsme ji stihly procestovat celou, a
opravdu si nás získala. Naše cesta začala na severovýchodě v Penangu, v jednom ze třinácti států, ze kterých je Malajsie jako federativní konstituční monarchie složena. Penang je znám především svým kulturním dědictvím, ve kterém se mísí prvky malajské, indické, čínské i evropské koloniální kultury. Hlavním městem je George Town, který byl roku 2008 zapsán na seznam památek UNESCO.
George Town je kouzelné městečko s neskutečným street artem na každém rohu. Nejlepší způsob, jak město poznat, je brouzdat ulicemi a ochutnávat místní speciality. Na každém rohu tu jsou vozíky s jídlem, kde jedí i místní, a na výběr je tu všechno, od zeleniny, tofu, vajec až po různé druhy masa a ryb. Vyberete si z různých druhů špejlí, které mají jinou barvu, a jídlo si sami uvaříte v horké vodě a namočíte do různé omáčky. Po jídle odevzdáte vaše snědené špejle a prodavačka vám podle barev spočítá, za kolik jste se najedli (většinou tak za 50 korun).

Mimo samotné město určitě stojí za zhlédnutí Kek Lok Si Temple, dostupný několik minut autobusem z centra. Po překonání „tunelu“ se suvenýry se dostanete k úžasnému chrámu nejvyšší blaženosti, který je nejstarším buddhistickým chrámem v Malajsii. Další dominantou je Pagoda desetitisíce Buddhů (Ban Po Thar), která je pomyslně rozdělena na tři části, jež zastupují barmskou, čínskou a thajskou architekturu. Nad chrámem se tyčí 36,5m vysoká socha bohyně milosrdenství a naskýtá se krásný výhled na Penang.

Další zastávkou byl pro nás Cameron Highlands známý svými čajovými plantážemi. Ke krajině asi není co dodat, procházet se mezi plantážemi a kochat se krajinou by člověka neomrzelo nikdy. Nutností je určitě ochutnání různých druhů čajů Boh z místní čajové továrny, ten černý s liči a růží je nejlepší čaj, co jsme kdy pily. Směrem na jihozápad Malajsie se nachází národní park Taman Negara o rozloze přes 4000 km 2 , který je považován za nejstarší deštný prales na světě. V parku žije několik druhů ohrožených zvířat, mezi nimi třeba i nosorožec sumaterský nebo tygr malajský. Ty se vám však potkat moc nepoštěstí. Můžete si zde ale zakoupit několik variant výletů s průvodcem (nebo bez něj), ať už jednodenních, či vícedenních. My se rozhodly jen pro krátkou variantu s procházkou po lanovém mostě v korunách stromů a pak výšlap na vyhlídku. I takto krátká návštěva parku je však úchvatná a atmosféru a zvuky, které v parku nasajete, jen tak nezapomenete.

Kuala Lumpur je typické asijské velkoměsto, kde se snoubí tradiční architektura a koloniální viktoriánské prvky s tou nejsoučasnější modernou. Nalezneme zde opravdu všechno od mešit a buddhistických chrámů přes kostely, čínské čtvrti až po moderní čtvrti s mrakodrapy. Kuala Lumpur se rozrůstá, a co se týče infrastruktury, obchodů, zábavy apod. může konkurovat světovým městům. Futuristické mrakodrapy Petronas Twin Tower, které patří k nejvyšším budovám světa, jsou toho příkladem. Pár kilometrů od města se už ale zase nachází Batu Caves, masivní vápencové jeskyně, která patří mezi nejposvátnější malajská putovní místa, a během hinduistického festivalu Thaipusan ji navštíví nespočet návštěvníků
z celého světa. Hlavní úkolem je zdolat 272 schodů, kolem kterých posedává několik drzých rodin makaků, k velké chrámové jeskyni.

Poslední povinnou zastávkou v Malajsii je město Melaka, slavný historický přístav, který kdysi býval centrem obchodu s kořením. To si tady také můžete na každém rohu koupit a určitě stojí za to navštívit obchody, kde si koření nabíráte sami z velkých pytlů. V historickém centru, které je také na seznamu světového dědictví UNESCA, vždy objevíte něco fantastického, ať už je to novodobý street art, či prvky portugalské, holandské a britské architektury nebo typicky asijské kýčovité rikši hrající moderní popové songy.

Autorka článku: Katka Snížková

25.9.2017

Bergen a mystický fjord Mostraumen

Měsíc březen, ve kterém jsme Bergen navštívili, není zrovna ideální pro cestování po Norsku. Většinu dne totiž proprší a krajina s městem je zahalena do husté mlhy. Takové počasí však má něco do sebe, ulice nejsou přeplněné turisty, ceny za ubytování a služby jsou snesitelnější a atmosféra má své vlastní kouzlo. 

Bergen je druhé největší norské město, které bývá označované jako „brána k fjordům“. Nachází se na mořském pobřeží mezi sedmi horami. Sedm hor je ztvárněno jako základ města i v bergenském erbu. Bergen byl založen v roce 1070 králem Olafem III. Norským pod názvem Bjørgvin, což znamená „zelená louka mezi horami“. Ve 13. století se stal hlavním městem Norska a byl jím až do roku 1299, kdy jeho úlohu převzalo Oslo.

Nejnavštěvovanější kulturní památkou Bergenu a jeho okolí je nepochybně Bryggen, který se stal i symbolem úzkých vztahů města s německou Hanzovní ligou. V roce 1979 byl i zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Bergen je důležitým kulturním centrem svého regionu a v roce 2000 se stal evropským hlavním městem kultury.

Kromě Bryggenu určitě stojí za to navštívit rybí trh a Bergen si v klidu projít. Krásných uliček s bílými dřevěnými domy tu je nespočet. I když jsou ceny v Norsku vysoké a do restaurací moc nechodí ani sami Norové, na ochutnání čerstvých ryb si určitě peníze nechte. Kolem rybího trhu je několik restaurací, kterým ryby vozí každé ráno čerstvé, takže si můžete i přímo vybrat, jakou chcete uvařit, ugrilovat nebo usmažit. Nevynechejte rybí polévku, do které se zamilují i odpůrci té naší vánoční. V letních měsících jsou stánky i všude na ulicích a vy si můžete vybírat z mnoha pokrmů.

V pěší vzdálenosti se nacházejí i dva kopce – Ulriken a Fløyen, ze kterých je nádherný výhled na město. Pokud tedy nejedete v březnu, to pak vidíte jen hustou bílou mlhu. I ta, však stojí za to na kopce vystoupat, sami rozhodně nebude. Norové jsou totiž vášniví běžci a běhají za každého počasí. To, co vy si naplánujete jako půldenní výlet, je pro Nory jen ranní jogging. V létě je také možnost z Bergenu vyjet na několik celodenních výletů po okolní přírodě a hlavně po fjordech. My jsme se kvůli počasí rozhodly jet pouze jednou lodí Mostraumenským průlivem. Naštěstí jsme si vybrali den, kdy opadla mlha, na pár hodin přestalo pršet a vykouklo i sluníčko.

Lodí se vyjíždí z centra Bergenu od rybího trhu a výlet je na půl dne. Nejdříve plujete kolem pobřeží a za chvíli se dostanete do užší části fjordu, kde jste obklopeny horami, vodopády a malebnými vesničkami či jednotlivými domy. Celá cesta je 27 km dlouhá a končí ve vesnici Modalen, druhé nejmenší vesnici v Norsku, s 380 obyvateli. 

Autorka textu: Katka Snížková

6.7.2017

Fascinující scenérie Sapy na severu Vietnamu

Sa Pa je malé městečko v severním Vietnamu. Samotné vás nijak neuchvátí, spíš než v Asii si totiž připadáte jako někde v italském horském středisku, kde na vás za každým rohem svítí nápisy hotelů v dolomitském stylu, cítíte vůni pizzy a i v září na náměstí svítí lampy zdobené vánočními sněhovými vločkami. Když ale nasednete na skútr a popojedete pár kilometrů, uvidíte něco dokonalého. Po cestě se totiž naskytne pohled na spoustu zelených polí a rýžových teras, na kterých pracují lidé z místních kmenů, kteří o rýži pečují tradičním způsobem. Vodní buvoli polehávají na polích nebo se pohybují po silnicích a na nich sedí malé děti. Potkáváte zde rodiny v tradičních krojích a malé děti ve školních uniformách, kteří chodí do školy několik kilometrů. Celý pohled je úžasný a není nic lepšího, než se jen na chvíli zastavit, sednout si na kámen a tu krásu vychutnávat.

Sa Pa se nachází nedaleko hranic s Čínou ve výšce 1600 m n.m. Nedaleko městečka se nachází i nejvyšší hora celé Indočíny Fan Si Pan (3 143 m) a několik vesnic etnických menšin. Nejznámější a nejpočetnější z nich jsou černí Hmongové a červení Dayové. Kmeny se liší svými kroji a ozdobami, které nosí. Dayové jsou známí svými červenými pokrývkami hlavy se střapci a stříbrnými ozdobami. Hmongové zas většinou nosí indigově modré kabátky, které prodávají i na místních trzích a jsou velmi otevření. V minulosti byla oblast hojně využívaná francouzskými kolonialisty, které lákalo horské klima jako útočiště před vedrem a dusnem hanojského okolí.  Proto zde také v roce 1930 existovalo rušné horské letovisko s tenisovými kurty. Dnes je Sa Pa navštěvována především kvůli přírodě a místním vesnicím. Pokud se vydáte prozkoumat okolí, věřte, že vás tamní příroda nikdy nepřestane bavit, takže kochat se budete pořád. Oblast Sa Pa je skvělé místo na pěší výlety, během kterých si tuto atmosféru člověk vychutná ještě lépe. Ve městě se můžete domluvit s místními ženami (většinou Hmongové), které turistům nabízejí procházky i s noclehem u nich doma. Tyto výlety se opravdu vyplatí, nejen že peníze jdou přímo do rodin, ale místní oblast znají a provedou vás po neturistických místech, k obědu vám uvaří tradiční jídlo a na „terase“ si s nimi popovídáte o životě. Po cestě vám ukazují různé druhy rostlin, ze kterých si vaří nebo si vyrábějí barvy na oděvy (nejpoužívanější je barva indigo).   

 

Místní zde žijí v prostých domcích z hlíny a ze dřeva, bez sociálního zařízení, bez elektřiny a bez oken. Většinou se jedná o malý domek s jednou velkou místnosti, kde je pár postelí, skříní a lavic s malým stolkem. Na kraji místnosti je vyhloubená jáma na ohniště s velkým kotlem na jídlo. Terasa volně přechází v rýžová pole, okolo chodí kuřata, psi a kočky. Jednotlivé domky spolu těsně sousedí a dohromady tak tvoří vesničku, kde si všichni pomáhají. I když toho rodiny nemají moc, cítí se šťastně, trochu je jen trápí rostoucí turistický ruch a především cestovky, které oblast komercionalizují. Návštěva oblasti je nezapomenutelný zážitek, který určitě stojí za to. Jelikož je oblast Sa Pa položená vysoko v horách, v zimě je pokryta sněhem a teploty bývají pod nulou, nejlepší období na pěší výlety je proto na podzim, kdy končí období dešťů a teploty jsou příjemné. Počasí se zde však mění každou chvíli a na výletě vás tak zastihne jak déšť, tak sluníčko. Někdy jsou kopce a rýžová políčka zahaleny v mlze, což místu ale dodává jen působivější atmosféru, ale vždy z mlhy na chvíli vykouknou.

 

 

31.7.2016

Places

Místa jsou spojena s velkou energií a vyvolávájí v nás emoce vytvářené v hloubi našeho nitra. Proto je velice důležité je vyhledávat a navštěvovat. Je jedno jestli to jsou louky, hory, města nebo památky…

Jsou pro nás něčím jedinečná a když dokážeme vnímat kde jsme a uvědomíme si důležitost okamžiku. Tím získáme sílu, která nás pousová o kus dál. Výjímečná prostředí v nás vyvolávají výjímečné pocity a těch je třeba si vážit.

New York můžeme nazývat Zoo York. Obrovské budovy, mnoho lidí, neuvěřitelný noční život a každá ulice má jiný životní styl. Kdo nenavštívil nepochopí, vše je zde rychlé, krásné i nebezpečné, ale odnesete si zážitek, který vás někam posune.